Recept na kočky: misky pryč, vhodné místo za plotem

Na toulavé kočky existuje osvědčený postup. Ministerstvo zemědělství i Ústřední komise pro ochranu zvířat ho popisují stejně: odchytit, vykastrovat, vrátit a postarat se. Omezit krmení ano, ale jako přípravu, ne jako celé řešení. Pak existuje postup, který se v praxi ujal lépe. Má čtyři kroky a nepotřebuje veterináře, rozpočet ani papír. Stačí cedule.

Krok první: zdůvodnění. Má znít vážně a týkat se zdraví. Nemocnice u Apolináře psala o „rezervoáru zoonóz“ a ohrožení oslabených pacientů. Hygienické stanice se zeptala v srpnu 2026, téměř dva roky poté, co krmení zakázala, a dva týdny poté, co jí přišla žádost o informace. Hygiena odpověděla seznamem nemocí, které kočky obecně mohou přenášet. Kolik koček v areálu je a v jakém stavu, neposuzovala. Nemocnice to ostatně neví také.

Krok druhý: forma. Zákaz by neměl nikoho zavazovat, protože pak se o něm těžko vede spor. Nemocnice ho dala do pracovního řádu, který podle jejích vlastních slov platí jen pro zaměstnance a „není adresován veřejnosti“. Cedule na plotě se přitom obrací na každého a odkazuje na vyhlášku o veřejných prostranstvích, v areálu se závorou a vrátnicí. Nový Bor zvolil prohlášení vedení na webu a Facebooku. Domov v Nezdenicích na otázku, kterým dokumentem zákaz vydal a od kdy platí, vyjmenoval pět kroků. Jedním z nich je prosba ve čtvrtletníku, dalším e-mail o ceně kastrace.

Krok třetí: výkon. Misky odklidí údržba, zázemí spolku zmizí. Že zákaz nikoho nezavazuje, nevadí. Miska nemá právní subjektivitu, takže se bránit nebude.

Krok čtvrtý: vše ústně. Výzvu k odstranění krmných míst město Nový Bor zdůvodnilo kočičím morem a telefonickou konzultací s veterinární správou. Veterinární správa se o nákaze podle své odpovědi dozvěděla až ze žádosti o informace a s městem ten rok o kočkách nemluvila. Kdo komu volal, dnes nikdo nedoloží. V Nezdenicích kočky odchytil a vykastroval spolek, na základě telefonické dohody. Domov mu pak písemně sdělil, že si jeho služby neobjednal: „spolek pomáhal kočkám, neposkytoval službu Domovu“. Souhlas s návratem vykastrovaných koček nedal. Kam se mají vrátit, neuvádí.

Řešení? Za plotem. Nemocnice i domov nakonec došly ke stejnému kompromisu: krmit se může, ale u sousedů. Nemocnice jedná o pozemcích Přírodovědecké fakulty, domov o obecní ploše hned za bránou. Ani jedno místo zatím nevzniklo. Hygienické riziko, kvůli kterému se zakazovalo, se tak řeší posunem o jednu parcelu.

Sněmovna mezitím projednává pozměňovací návrh, podle kterého půjde vykastrovanou kočku vypustit i na „jiné vhodné místo“. Kdo posoudí, co je vhodné, a kdo se tam o kočku postará, návrh neříká. Nemocnice i domov už odpověď mají: vhodné místo je za plotem.

Dokumenty k jednotlivým případům: Apolinářky, Nový Bor, Nezdenice; srovnání: Zákaz krmení bez regulace.