Hlášení týrání přibývá, konec řetězce nikdo nesleduje: ochrana zvířat v číslech za rok 2025

Kolik kontrol se v ochraně zvířat provede a co z nich nakonec vzejde, se dá zjistit jen po částech a od tří různých úřadů. Státní veterinární správa vede čísla o vlastní kontrolní činnosti, Policejní prezidium o trestní větvi a Ministerstvo spravedlnosti o zápisech do evidence přestupků. Když se data za rok 2025 položí vedle sebe, ukáže se, že cestu od hlášení týrání k trestu nesleduje celou nikdo.

Rozdělení rolí je pro pochopení čísel podstatné — každý z úřadů má v ruce jen svůj úsek cesty od podnětu k trestu. Popisuje ho schéma Jak funguje systém ochrany zvířat v ČR.

Kontrol na podnět přibývá, dozoru ne

V oblasti dobrých životních podmínek zvířat bylo za rok 2025 provedeno 6 994 kontrol, z toho 3 967 na podnět (hlášení týrání). Celkový počet kontrol se přitom čtyři roky po sobě prakticky nemění — 6 753, 7 000, 6 850 a 6 994. Roste jen podíl kontrol vyvolaných podnětem: ze 3 076 v roce 2022 na 3 967 v roce 2025.

V chovech hospodářských zvířat bylo provedeno 1 901 kontrol a u 419 z nich zjištěno porušení, tedy u 22 %. V chovech psů proběhlo 2 259 kontrol, z toho 2 110 na podnět; u 860 bylo zjištěno nedodržení legislativy a u 10 byl zjištěn chov v množírně.

Co uložila sama veterinární správa

V oblasti welfare bylo v r. 2025 uloženo 1 056 pokut za porušení veterinárního a plemenářského zákona. Závazný pokyn byl KVS vydán v 82 případech.

V případě porušení zákona na ochranu zvířat podává veterinární správa podněty obecním úřadům ORP. Těch bylo v roce 2025 celkem 707. Součástí těchto podnětů jsou i návrhy na zvláštní opatření podle § 28a: ve 131 případech navrhly krajské veterinární správy umístění týraného zvířete do náhradní péče, ve 28 případech snížení počtu zvířat, v jednom případě utracení zvířete a v jednom případě nařízení péče v místě chovu. V 74 případech (737 zvířat) pak došlo k umístění zvířat do náhradní péče (toto číslo vychází z jednorázové analýzy, kterou SVS provedla počátkem roku 2026, nikoliv z průběžné evidence).

Kde se stopa ztrácí

Obecní úřad ORP je podle § 24a odst. 2 ZOZT povinen projednat všechny podněty podané podle § 22 odst. 1 písm. m) a po vydání rozhodnutí ve věci, usnesení o odložení věci nebo usnesení o zastavení řízení je bezodkladně zaslat příslušné krajské veterinární správě; totéž platí pro rozhodnutí vydaná v odvolacím a přezkumném řízení a při obnově řízení. Povinnost dopadá i na řízení, která podnětem veterinární správy vůbec nezačala — dozorový orgán tedy dostává rozhodnutí i o věcech, které sám neinicioval.

Nekryje to ale celých 707 podaných věcí. Povinnost je navázaná na podněty k projednání přestupku podle písm. m), kterých bylo 546. U zbývajících 161 návrhů na zvláštní opatření podle § 28a, o nichž obecní úřad ORP rozhoduje ve vlastní působnosti podle § 24a odst. 1 písm. a), zákon zaslání rozhodnutí zpět nestanoví.

Celková čísla chybí. Na pět z jedenácti otázek o roce 2025 odpověděla Státní veterinární správa, že příslušnou statistiku nevede — týká se to počtu doručených podnětů, vydaných závazných pokynů, případů, v nichž doporučila zákaz chovu, i obou otázek na rozhodnutí obecních úřadů ORP o zvláštních opatřeních podle § 28a. Ze 707 podaných věcí tak nelze zjistit, kolik jich skončilo sankcí a v jaké výši.

Peníze: jediné číslo, které se sčítá centrálně

Tam, kde náklady na předběžnou náhradní péči nebo zvláštní opatření přesáhnou u jednoho chovatele 200 000 Kč, hradí je obecnímu úřadu ORP Ministerstvo zemědělství (§ 28d ZOZT). Na rozdíl od výsledků řízení se tyto případy centrálně evidují. Ministerstvo je na žádost sdělilo za roky 2023 až 2025: šest, šest a sedm žádostí, a vyplaceno 4 162 384 Kč, 4 808 230 Kč a 7 471 217 Kč. Objem tedy za dva roky vzrostl o osmdesát procent, přestože počet žádostí zůstal prakticky stejný.

Z uvedených 19 žádostí se osmnáct týkalo předběžné náhradní péče a jediná zvláštního opatření. Proti 161 návrhům na zvláštní opatření, které krajské veterinární správy podaly jen za rok 2025, to naznačuje, že hranici 200 000 Kč překročí zlomek případů — o zbytku se ovšem nikde neúčtuje, takže srovnání zůstává jen orientační.

Ministerstvo dále uvádí, že náhradu vyplacených nákladů po osobách pravomocně uznaných vinnými požaduje ve všech případech (§ 28d odst. 3). Uhrazeno mu z toho bylo 210 851 Kč — proti více než 16,4 mil. Kč vyplaceným za tři roky přibližně jedno procento. Částka je v odpovědi uvedena jako dosud uhrazená, bez rozpisu podle let, poměr je proto orientační.

Chybí i tady jeden údaj. Na dotaz, jak dlouho trvá od podání žádosti do vyplacení úhrady, ministerstvo odpovědělo, že statistiku doby posuzování žádostí nevede. Doba, po kterou obec a pečovatel nesou náklady ze svého, tak není zjistitelná.

Trestní větev

Veterinární správa uvádí, že v roce 2025 podala 24 trestních oznámení: dvanáct se týkalo zájmových zvířat, jedenáct hospodářských a jedno druhů vyžadujících zvláštní péči.

Policejní prezidium sdělilo, že tyto údaje statisticky nesleduje. Přehled sestavilo vyhledáváním podle klíčových slov a upozornilo, že nemusí být úplný. Dohledalo 21 podání veterinární správy k § 302 a § 303 trestního zákoníku, v 19 případech byly zahájeny úkony trestního řízení. Z nich bylo k datu odpovědi osm neukončených, ve čtyřech byl podán návrh na obžalobu, ve dvou proběhlo zkrácené přípravné řízení, ve dvou byla věc odevzdána k projednání jako přestupek, ve dvou odložena a v jednom se nepodařilo zjistit pachatele.

I tady se průvodní dopis a jeho příloha rozcházejí. Dopis uvádí, že ve čtyřech případech bylo ve spolupráci s veterinární správou zjištěno, že jednání nenaplňuje znaky trestného činu ani přestupku; v příloze jsou u téže kategorie případy dva. Součet položek v dopise dává 21, součet v příloze 19 — tedy přesně počet zahájených řízení. Čísla výše přebíráme z přílohy.

Čísla 24 a 21 si neodporují, policie sama úplnost nezaručuje. Znamená to ale, že počet trestních oznámení podaných dozorovým orgánem nelze z veřejných dat ověřit z druhé strany.

Výsledky soudních řízení

Třetí článek řetězce ukazuje justiční statistika Ministerstva spravedlnosti. V roce 2025 stanulo před soudy 45 fyzických osob obžalovaných z týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku. Hlavní trest byl uložen 35 z nich, u dalších šesti soud uložil trest souhrnný — ten se ukládá tehdy, je-li pachatel souzen za další skutek a dřívější výrok o trestu se ruší. Dvě osoby byly zproštěny, u jedné se věc postoupila jinému orgánu a v jednom případě se obviněný osvědčil po podmíněném zastavení trestního stíhání.

Sedm ze 45 věcí soud vyřídil trestním příkazem, pět schválením dohody o vině a trestu.

U 35 osob, jimž byl uložen hlavní trest, zůstalo ve dvaceti devíti případech u podmíněného odnětí svobody. Nepodmíněný trest dostaly tři osoby, peněžitý dvě a obecně prospěšné práce jedna.

Vedle § 302 bylo v témže roce obžalováno třináct osob z chovu zvířat v nevhodných podmínkách podle § 302a a pět ze zanedbání péče o zvíře z nedbalosti podle § 303; hlavní trest byl uložen dvanácti, respektive pěti z nich. Za týrání zvířat byla odsouzena také jedna právnická osoba a soud jí uložil zákaz činnosti — jediná právnická osoba za celý rok.

Za tři paragrafy tak před soudy stanulo 63 fyzických osob, zatímco veterinární správa podala 24 trestních oznámení. Obě čísla jsou správná a neodporují si: většina trestních věcí týkajících se zvířat se k soudu dostane jinou cestou než z podnětu dozorového orgánu. Trestní oznámení může podat kdokoli a policie může začít konat i z vlastní iniciativy. Údaje o obžalovaných a o odsouzených se přitom vztahují k témuž roku, ne k týmž osobám — část odsouzení v roce 2025 připadá na věci napadlé dříve.

Podrobnější rozpis za rok 2025, včetně délky trestů a toho, komu soud uložil zákaz držení a chovu zvířat, je ve statistice Tresty za týrání zvířat v roce 2025. Vychází z dat, která ministerstvo poskytlo na žádost, a zahrnuje jen odsouzené, u nichž byl § 302 hlavním trestným činem; proto pracuje s 32 osobami místo 35.

Evidence přestupků: jediné místo, kde je konec vidět

Vyjmenované přestupky podle zákona na ochranu zvířat se zapisují do evidence přestupků, kterou vede Ministerstvo spravedlnosti. Za rok 2025 je v ní 293 zápisů: 217 podle § 27, který dopadá na fyzické osoby, a 76 podle § 27a, který dopadá na osoby podnikající a na právnické osoby.

U fyzických osob byla pokuta uložena ve 193 zápisech v souhrnné výši 1 549 500 Kč. Polovina těchto pokut nepřesáhla 5 000 Kč a sto šedesát šest ze 193 zůstalo do deseti tisíc. Nejnižší pokuta činila 300 Kč, nejvyšší 150 000 Kč — a byla to jediná, která dosáhla stotisícové hranice.

U podnikajících a právnických osob je pokut zhruba třetinový počet, 72, ale jejich souhrn je více než dvojnásobný — 3 353 000 Kč. Polovina pokut nepřesáhla 15 000 Kč, deset se jich naopak vyšplhalo přes sto tisíc; nejnižší činila 2 000 Kč, nejvyšší 450 000 Kč.

Vedle pokut evidence zachycuje dvanáct napomenutí, pět upuštění od uložení trestu, sedm propadnutí a čtyři zákazy činnosti. Jako úmyslný byl přestupek kvalifikován v 39 z 217 zápisů podle § 27, ve zbytku šlo o nedbalost; u § 27a je ve 26 ze 76 zápisů uvedeno jednání bez zavinění.

Číslo 293 není počtem všech pravomocně vyřízených přestupků na úseku ochrany zvířat — do evidence jde jen vymezený okruh těch nejzávažnějších. Nelze je proto poměřovat se 707 podněty předanými obecním úřadům ORP: jde o jiné množiny a o řízení, která se do konce roku často nedokončí.

Sazby se zvýšily, uložené tresty ne

Porovnání znění zákona účinného k 9. prosinci 2019 se zněním k 1. dubnu 2025 ukazuje, že se horní hranice všech tří pásem pokut zdvojnásobily. U fyzických osob z 500 000 na 1 000 000 Kč, z 200 000 na 400 000 Kč a z 50 000 na 100 000 Kč. U právnických a podnikajících osob je nárůst ještě výraznější — z 500 000 na 3 000 000 Kč, z 200 000 na 1 000 000 Kč a z 50 000 na 200 000 Kč.

Týrání zvířete spadá do nejvyššího pásma a je to zdaleka nejčastější kvalifikace: 186 z 217 zápisů u fyzických osob a 53 ze 76 u osob právnických a podnikajících.

Nejvyšší pokuta zapsaná za celý rok 2025 u fyzické osoby přesto činila 150 000 Kč. Nedosáhla tedy ani třetiny horní hranice platné ještě podle znění z roku 2019, natož té dnešní. U právnických osob je poměr obdobný: 450 000 Kč proti stropu tři miliony. A ze 163 pokut uložených fyzickým osobám právě za týrání jich 91 nepřesáhlo pět tisíc korun. Evidence přestupků počet zvířat neuvádí, takže z ní nevyplývá, kterých z těchto pokut se týká § 27 odst. 14 nebo § 27a odst. 21 (pokuta vyšší než 5 000 Kč, respektive 10 000 Kč za přestupek na dvou nebo více zvířatech).

Rozhoduje se tedy u dolního okraje rozpětí a zvýšení stropu se v uložených trestech nijak neprojevilo.

Právě proto je namístě rozlišovat, o jaké zpřísnění v konkrétním návrhu jde. Novela projednávaná ve sněmovně horní hranici nezvyšuje — zvedá dolní. To je jiný nástroj a data mu spíš svědčí: pokud se horní část rozpětí nevyužívá, je minimální výše pokuty jediná změna, která se do skutečně uložených trestů promítne. Námitka „sazby už se jednou zvyšovaly a nepomohlo to“ proti němu tedy nemíří.

V trestní větvi vypadá rozložení podobně — 29 z 35 odsouzených dostalo podmíněné odnětí svobody, tři nepodmíněné. Tady je ale příčina jiná a leží přímo v zákoně. Týrání zvířat má tři trestní sazby: šest měsíců až tři léta v základní skutkové podstatě, jeden rok až pět let při spáchání veřejně, v organizované skupině nebo po delší dobu, a dvě léta až šest let při týrání většího počtu zvířat, při trvalých následcích nebo smrti zvířete a při zvlášť surovém nebo trýznivém způsobu.

U prvních dvou pásem platí § 55 odst. 2 trestního zákoníku: u trestných činů, jejichž horní hranice sazby nepřevyšuje pět let, lze nepodmíněný trest uložit jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život. V nejpřísnějším pásmu se sazbou do šesti let, kam spadá týrání většího počtu zvířat, trvalé následky, smrt zvířete i zvlášť surový způsob, toto omezení neplatí — nepodmíněný trest tam soud uložit může.

Kolik z 35 odsouzených do tohoto pásma spadalo, ze statistiky zjistit nelze: odsouzené podle jednotlivých odstavců § 302 nerozlišuje.

Rozdíl je v tom, co se o obou větvích dá zjistit. Tresty ukládané soudy jsou veřejně dostupné, rozlišené podle druhu, roku i paragrafu. Správní tresty ukládané obecními úřady ORP se souhrnně nesledují: co přineslo předchozí zvýšení horní hranice pokuty, nikdo nevyhodnotil a vyhodnotit to ani nešlo. Evidence přestupků, ze které jsou čísla v tomto textu, pokrývá jen vymezený okruh těch nejzávažnějších.

Dva rozpory v odpovědi ministerstva

Ministerstvo v dopise uvádí, že údaji o zákazu chovu zvířat, propadnutí a zabrání zvířete podle § 27b až § 27d nedisponuje, protože se do evidence nezapisují. Datová příloha téže odpovědi ale obsahuje tři záznamy o zákazu činnosti, které mají v popisu uvedeno „zákaz chovu zvířat“, a sedm záznamů o propadnutí. Z dat neplyne, čeho se propadnutí týkalo.

Druhý rozpor je v počtu pokut. Dopis uvádí 192 pokut podle § 27, příloha jich obsahuje 193. Celková částka se přitom shoduje na korunu.

Srovnání s lety 2022–2024

U čtyř ukazatelů jde rok 2025 porovnat s předchozím obdobím:

K roku 2024 poskytla SVS také přílohy svého bulletinu s rozpisem závad: