U potravin se sankce evidovat mají, u týrání zvířat ne

Když Státní veterinární správa odpoví, že určitý údaj centrálně nevede, zní to jako organizační nedbalost. Ve skutečnosti se tu potkávají dvě věci: věta, která ve vyhlášce z roku 2003 chybí, a technické řešení, které ji nedodává ani tam, kde ji vyhláška má.

Dva paragrafy, dvě různé laťky

Obsah informačního systému SVS upravuje vyhláška č. 329/2003 Sb. Pro evidenci veterinárních kontrol ukládá její § 15 odst. 1 zaznamenat „výsledek kontroly včetně přijatých opatření a udělených sankcí“. Odstavec 2 téhož paragrafu vypočítává, čeho se tyto kontroly týkají: zemědělské živočišné prvovýroby, výroby potravin živočišného původu, zacházení s nimi, zpracování technických surovin, odstraňování konfiskátů a dovážených zásilek. Jde tedy o potravinový řetězec.

I tento výčet je uvozen slovem „hlavně“, takže sám o sobě nic nevylučuje. Rozhodující je, že kontroly v oblasti ochrany zvířat mají vlastní § 14, který ukládá zaznamenat totožnost inspektora, druh, datum a hodinu úkonu, kontrolovanou osobu a kontrolovaná zvířata — a přijaté opatření pouze „popřípadě“. O uložených sankcích se nezmiňuje vůbec.

Oba výčty jsou uvozené slovem „zejména“, takže vyhláška podrobnější evidenci nezakazuje, ale ani nepožaduje. A jak je vidět dál, stačilo to k tomu, aby tato evidence vůbec nevznikla.

Jak to vypadá v systému

Odpověď nabízí veřejná technická dokumentace Odborného informačního systému SVS, zveřejněná letos v zadávacím řízení na jeho provoz a rozvoj. Právní dořešení toho, co inspektor při kontrole zjistil, popisuje takto: „Právní koncovky, které vznikly na základě skutečností zjištěných při kontrolách, nejsou dořešovány na odborné úrovni, ale na úrovni právní. Jejich výsledek je nicméně důležitý pro získání finálního přehledu o dořešení problémů zjištěných při kontrolách. K výsledku právní koncovky je možné zaevidovat číslo jednací dokumentu ve spisové službě.“

Výtah z této evidence, který SVS přiložil k odpovědi č. j. SVS/2026/136182, ale ukazuje, že se toho ukládá víc, než dokumentace napovídá. Druh koncovky je veden jako kódovaný údaj s popisem — příkaz o uložení pokuty podle § 90 zákona č. 250/2016 Sb., podnět obci podle § 22 zákona na ochranu zvířat, předání jinému příslušnému orgánu, správní rozhodnutí o uložení závazného pokynu. Co se neukládá, je výše pokuty: v celém výtahu se objevuje jediná částka, a to jako volný text v poznámce. Vedle typu koncovky se eviduje její interní číslo, nikoli číslo jednací do spisovny — to dokumentace uvádí jen jako údaj, který „je možné“ zaevidovat.

Tato pasáž z dokumentace není zařazena u jednotlivých odborných modulů, ale mezi částmi společnými celému systému, a výtah to potvrzuje — kódovaná koncovka se vede napříč moduly, u kontrol na hospodářství, hygieny i dalších. Chybějící věta v § 14 tak není jediná potíž: u ochrany zvířat není evidence sankcí ani požadovaná, u kontrol potravinového řetězce ji § 15 předepisuje — jenže systém k nim vede typ koncovky, a ne výši uložené pokuty. Zákonný požadavek zaznamenat „udělené sankce“ je tím naplněn jen zčásti.

Táž dokumentace přitom uvádí, že datový sklad SVS provozuje dvacet OLAP kostek a sto deset definovaných reportů a plní se z produkčních dat každý den. Schopnost data agregovat tedy v úřadu je — a u typu koncovky, který je kódovaný, by ji použít šlo. Co sečíst nelze, je výše uložených pokut: ta se jako údaj neukládá.

Jak to vypadá v číslech

Státní veterinární správa v odpovědi ze dne 23. 7. 2026 uvedla, že u pěti z jedenácti dotazovaných údajů centrální statistiku nevede. Mezi nimi jsou přijaté podněty, závazné pokyny a rozhodnutí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností o zvláštních opatřeních podle § 28a zákona na ochranu zvířat proti týrání.

V roce 2025 předaly krajské veterinární správy obecním úřadům s rozšířenou působností 707 podnětů. Právě tyto úřady mají v ruce nejúčinnější nástroje — pokutu v řádu statisíců, zákaz chovu, propadnutí a zabrání zvířete. Souhrnný údaj o tom, jak o podnětech rozhodly, neexistuje.

U části z nich nejde jen o evidenci. Rozhodnutí o přestupku obecní úřad ORP veterinární správě podle § 24a odst. 2 zákona na ochranu zvířat zasílá — údaj se tedy k úřadu dostane a chybí až jeho zaznamenání. U návrhů na zvláštní opatření podle § 28a, kterých bylo ze 707 podaných věcí 161, ale zákon zaslání rozhodnutí zpět neukládá vůbec. Tam by tedy ani doplnění vyhlášky nepomohlo — do systému by nemělo co přibýt.

Jediné čtvercové okno do této agendy je evidence vedená podle § 27 odst. 15, do níž se ze zákona zapisuje jen vymezený okruh nejzávažnějších přestupků. Za rok 2025 jich bylo 293. Nejvyšší pokuta v ní zapsaná činila u fyzické osoby 150 000 Kč proti zákonnému stropu jednoho milionu, u právnické osoby 450 000 Kč proti stropu tří milionů.

Důsledek je konkrétní: když se v roce 2020 zdvojnásobila horní hranice pokut, nešlo poté vyhodnotit, co to přineslo. Chybí srovnávací základna.

Proč je to aktuální právě teď

V září 2025 zahájila SVS zadávací řízení na provozní podporu a rozvoj svého informačního systému včetně datového skladu na dobu 48 měsíců, s předpokládanou hodnotou 44 milionů korun bez DPH a objemem rozvoje až 1632 člověkodnů. Zakázka je zadaná. Kapacita na změny systému je tedy nasmlouvaná a zaplacená dopředu.

Souběžně leží ve Sněmovně novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která zpřísňuje sazby přestupků a má nabýt účinnosti 1. ledna 2027. Doba plnění zakázky se s účinností novely překrývá. Co v zadání není teď, nebude v systému po celou dobu, kdy se přísnější sazby budou ukládat.